spolupracovník

Czech

Etymology

From spolupracovat +‎ -ník.

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈspoluprat͡sovɲiːk]

Noun

spolupracovník m anim (female equivalent spolupracovnice)

  1. colleague
    Synonym: kolega

Declension

Declension of spolupracovník (velar masculine animate)
singular plural
nominative spolupracovník spolupracovníci
genitive spolupracovníka spolupracovníků
dative spolupracovníkovi, spolupracovníku spolupracovníkům
accusative spolupracovníka spolupracovníky
vocative spolupracovníku spolupracovníci
locative spolupracovníkovi, spolupracovníku spolupracovnících
instrumental spolupracovníkem spolupracovníky
adjectives
  • spolupracovnický
  • spolupracovní
  • spolupracující
adverbs
  • spolupracovnicky
nouns
  • spolupracovnice
  • spolupracovnictví
  • spolupracovnictvo
  • spolupráce
verbs

Further reading

This article is issued from Wiktionary. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.