spouštěč

From spouštět +‎ -č.

• IPA^(key): [ˈspou̯ʃcɛt͡ʃ]

spouštěč m inan

1. trigger (event that initiates others, or incites a response)

   I jediné pivo může na alkoholika působit jako spouštěč a odstartovat několikatýdenní flám. ― Even a single beer can act as a trigger for an alcohol addict and start off a binge lasting weeks.

• “spouštěč”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “spouštěč”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “spouštěč”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025