stíhání

See also: stíháni

Czech

Etymology

From stíhat +‎ -ání.

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈsciːɦaːɲiː]
  • Hyphenation: stí‧há‧ní

Noun

stíhání n

  1. verbal noun of stíhat
  2. pursuit, chase
  3. prosecution, legal action (against somebody)

Declension

Declension of stíhání (neuter in -í/-ý)
singular plural
nominative stíhání stíhání
genitive stíhání stíhání
dative stíhání stíháním
accusative stíhání stíhání
vocative stíhání stíhání
locative stíhání stíháních
instrumental stíháním stíháními

Derived terms

Further reading

  • “stíhání”, in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu (in Czech)
This article is issued from Wiktionary. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.