stěhovavý
Czech
Etymology
From stěhovat + -avý.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈscɛɦovaviː]
Adjective
stěhovavý
Declension
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | stěhovavý | stěhovavá | stěhovavé | |
| genitive | stěhovavého | stěhovavé | stěhovavého | |
| dative | stěhovavému | stěhovavé | stěhovavému | |
| accusative | stěhovavého | stěhovavý | stěhovavou | stěhovavé |
| locative | stěhovavém | stěhovavé | stěhovavém | |
| instrumental | stěhovavým | stěhovavou | stěhovavým | |
| plural | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | stěhovaví | stěhovavé | stěhovavá | |
| genitive | stěhovavých | |||
| dative | stěhovavým | |||
| accusative | stěhovavé | stěhovavá | ||
| locative | stěhovavých | |||
| instrumental | stěhovavými | |||
Further reading
- “stěhovavý”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “stěhovavý”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “stěhovavý”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025