střídavý
Czech
Etymology
From střídat + -avý.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈstr̝̊iːdaviː]
Adjective
střídavý
- alternating (of current)
- Antonym: stejnosměrný
Declension
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | střídavý | střídavá | střídavé | |
| genitive | střídavého | střídavé | střídavého | |
| dative | střídavému | střídavé | střídavému | |
| accusative | střídavého | střídavý | střídavou | střídavé |
| locative | střídavém | střídavé | střídavém | |
| instrumental | střídavým | střídavou | střídavým | |
| plural | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | střídaví | střídavé | střídavá | |
| genitive | střídavých | |||
| dative | střídavým | |||
| accusative | střídavé | střídavá | ||
| locative | střídavých | |||
| instrumental | střídavými | |||
Further reading
- “střídavý”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “střídavý”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989