střevíc
Czech
Etymology
From Proto-Slavic *červьjь + -íc.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈstr̝̊ɛviːt͡s]
Audio: (file) - Hyphenation: stře‧víc
Noun
střevíc m inan (diminutive střevíček)
Declension
Declension of střevíc (soft masculine inanimate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | střevíc | střevíce |
| genitive | střevíce | střevíců |
| dative | střevíci | střevícům |
| accusative | střevíc | střevíce |
| vocative | střevíci | střevíce |
| locative | střevíci | střevících |
| instrumental | střevícem | střevíci |
Derived terms
- střevícový
- střevíčník
Further reading
- “střevíc”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “střevíc”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “střevíc”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025