stranný

Czech

Etymology

From strana +‎ -ný.

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈstraniː]
  • Rhymes: -aniː

Adjective

stranný (adverb stranně)

  1. (literary, archaic) partial, biased
    • 1849, Karel Havlíček Borovský, Politické spisy:
      Zapotřebí jest tedy, aby soudce nebyl stranný, aby ouředníci nesoudili nad urážkami jim učiněnými, sice nebude pravá svoboda nikdy v zemi průchod míti.
    Antonym: nestranný

Declension

Declension of stranný (hard)
singular
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative stranný stranná stranné
genitive stranného stranné stranného
dative strannému stranné strannému
accusative stranného stranný strannou stranné
locative stranném stranné stranném
instrumental stranným strannou stranným
plural
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative stranní stranné stranná
genitive stranných
dative stranným
accusative stranné stranná
locative stranných
instrumental strannými

See also

Further reading

This article is issued from Wiktionary. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.