strohý
Czech
Etymology
Inherited from Proto-Slavic *strogъ.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈstroɦiː]
Adjective
strohý (comparative strožejší, superlative nejstrožejší, adverb stroze)
Declension
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | strohý | strohá | strohé | |
| genitive | strohého | strohé | strohého | |
| dative | strohému | strohé | strohému | |
| accusative | strohého | strohý | strohou | strohé |
| locative | strohém | strohé | strohém | |
| instrumental | strohým | strohou | strohým | |
| plural | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | strozí | strohé | strohá | |
| genitive | strohých | |||
| dative | strohým | |||
| accusative | strohé | strohá | ||
| locative | strohých | |||
| instrumental | strohými | |||
Related terms
- strohost
Further reading
- “strohý”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “strohý”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “strohý”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025