svědivý
Czech
Etymology
From svědit + -ivý.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈsvjɛɟɪviː]
Adjective
svědivý (comparative svědivější, superlative nejsvědivější, adverb svědivě)
Declension
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | svědivý | svědivá | svědivé | |
| genitive | svědivého | svědivé | svědivého | |
| dative | svědivému | svědivé | svědivému | |
| accusative | svědivého | svědivý | svědivou | svědivé |
| locative | svědivém | svědivé | svědivém | |
| instrumental | svědivým | svědivou | svědivým | |
| plural | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | svědiví | svědivé | svědivá | |
| genitive | svědivých | |||
| dative | svědivým | |||
| accusative | svědivé | svědivá | ||
| locative | svědivých | |||
| instrumental | svědivými | |||
Further reading
- “svědivý”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “svědivý”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “svědivý”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025