svůdce
Czech
Etymology
From svodit + -ce.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈsvuːt͡sɛ]
Noun
svůdce m anim (female equivalent svůdkyně)
- seducer
- Synonym: svůdník
Declension
Declension of svůdce (masculine animate in -e)
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | svůdce | svůdci, svůdcové |
genitive | svůdce | svůdců |
dative | svůdcovi, svůdci | svůdcům |
accusative | svůdce | svůdce |
vocative | svůdce | svůdci, svůdcové |
locative | svůdcovi, svůdci | svůdcích |
instrumental | svůdcem | svůdci |
Further reading
- “svůdce”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “svůdce”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “svůdce”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025