svařit
Czech
Etymology
Inherited from Proto-Slavic *sъvariti.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈsvar̝ɪt]
Verb
svařit pf (imperfective svářet)
Conjugation
The verb svařit does not have present tense and the present forms are used to express future only.
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Further reading
- “svařiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “svařiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “svařit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025