synův
Czech
Etymology
Pronunciation
- IPA(key): [ˈsɪnuːf]
Adjective
synův
- possessive of syn: son's
Declension
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | synův | synova | synovo | |
| genitive | synova | synovy | synova | |
| dative | synovu | synově | synovu | |
| accusative | synova | synův | synovu | synovo |
| locative | synově, synovu | synově | synově, synovu | |
| instrumental | synovým | synovou | synovým | |
| plural | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | synovi | synovy | synova | |
| genitive | synových | |||
| dative | synovým | |||
| accusative | synovy | synova | ||
| locative | synových | |||
| instrumental | synovými | |||
Further reading
- “synův”, in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu (in Czech)