tichoučký
Czech
Etymology
From tichý.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈcɪxou̯t͡ʃkiː]
- Rhymes: -outʃkiː
Adjective
tichoučký (adverb tichoučce or tichoučko)
Declension
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | tichoučký | tichoučká | tichoučké | |
| genitive | tichoučkého | tichoučké | tichoučkého | |
| dative | tichoučkému | tichoučké | tichoučkému | |
| accusative | tichoučkého | tichoučký | tichoučkou | tichoučké |
| locative | tichoučkém | tichoučké | tichoučkém | |
| instrumental | tichoučkým | tichoučkou | tichoučkým | |
| plural | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | tichoučcí | tichoučké | tichoučká | |
| genitive | tichoučkých | |||
| dative | tichoučkým | |||
| accusative | tichoučké | tichoučká | ||
| locative | tichoučkých | |||
| instrumental | tichoučkými | |||
Further reading
- “tichoučký”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “tichoučký”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “tichoučký”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025