tklivý
Czech
Etymology
Pronunciation
- IPA(key): [ˈtklɪviː]
Adjective
tklivý (comparative tklivější, superlative nejtklivější, adverb tklivě or (rare) tklivo)
Declension
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | tklivý | tklivá | tklivé | |
| genitive | tklivého | tklivé | tklivého | |
| dative | tklivému | tklivé | tklivému | |
| accusative | tklivého | tklivý | tklivou | tklivé |
| locative | tklivém | tklivé | tklivém | |
| instrumental | tklivým | tklivou | tklivým | |
| plural | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | tkliví | tklivé | tklivá | |
| genitive | tklivých | |||
| dative | tklivým | |||
| accusative | tklivé | tklivá | ||
| locative | tklivých | |||
| instrumental | tklivými | |||
Derived terms
adverb
- tklivě
noun
- tklivost
Further reading
- “tklivý”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “tklivý”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “tklivý”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025