trojice
Czech
Etymology
Inherited from Old Czech trojicě, from Proto-Slavic *trojica.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈtrojɪt͡sɛ]
Noun
trojice f
- trinity
- triple (three-tuple)
- (poker) three of a kind
Declension
Declension of trojice (soft feminine)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | trojice | trojice |
| genitive | trojice | trojic |
| dative | trojici | trojicím |
| accusative | trojici | trojice |
| vocative | trojice | trojice |
| locative | trojici | trojicích |
| instrumental | trojicí | trojicemi |
Related terms
Further reading
- “trojice”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “trojice”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “trojice”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025