trojmocný
Czech
Etymology
From troj- + mocný.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈtrojmot͡sniː]
Adjective
trojmocný
Declension
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | trojmocný | trojmocná | trojmocné | |
| genitive | trojmocného | trojmocné | trojmocného | |
| dative | trojmocnému | trojmocné | trojmocnému | |
| accusative | trojmocného | trojmocný | trojmocnou | trojmocné |
| locative | trojmocném | trojmocné | trojmocném | |
| instrumental | trojmocným | trojmocnou | trojmocným | |
| plural | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | trojmocní | trojmocné | trojmocná | |
| genitive | trojmocných | |||
| dative | trojmocným | |||
| accusative | trojmocné | trojmocná | ||
| locative | trojmocných | |||
| instrumental | trojmocnými | |||
Further reading
- “trojmocný”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “trojmocný”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “trojmocný”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025