tymián
Czech
Alternative forms
- dymián
Etymology
Borrowed from German Thymian, from Latin thymum.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈtɪmɪjaːn]
Noun
tymián m inan
- thyme (seasoning)
Declension
Declension of tymián (hard masculine inanimate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | tymián | tymiány |
| genitive | tymiánu | tymiánů |
| dative | tymiánu | tymiánům |
| accusative | tymián | tymiány |
| vocative | tymiáne | tymiány |
| locative | tymiánu | tymiánech |
| instrumental | tymiánem | tymiány |
Further reading
- “tymián”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “tymián”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “tymián”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025
Old Czech
Etymology
Pronunciation
Noun
tymián m inan
Declension
Declension of tymián (hard o-stem)
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | tymián | tymiány | tymiáni, tymiánové |
| genitive | tymiána, tymiánu | tymiánú | tymiánóv |
| dative | tymiánu | tymiánoma | tymiánóm |
| accusative | tymián | tymiány | tymiány |
| vocative | tymiáne | tymiány | tymiáni, tymiánové |
| locative | tymiáně, tymiánu | tymiánú | tymiániech |
| instrumental | tymiánem | tymiánoma | tymiány |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
Descendants
- Czech: tymián
Further reading
- Michálek, Emanuel (1989) Česká slovní zásoba v Klaretových slovnících [Czech wordstock in Klaret dictionaries] (in Czech), Prague: Academia, →ISBN, page 73
- Jan Gebauer (1903–1916) “tymián”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění