ukřivděný
Czech
Etymology
Pronunciation
- IPA(key): [ˈukr̝̊ɪvɟɛniː]
Adjective
ukřivděný (comparative ukřivděnější, superlative nejukřivděnější, adverb ukřivděně)
Declension
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | ukřivděný | ukřivděná | ukřivděné | |
| genitive | ukřivděného | ukřivděné | ukřivděného | |
| dative | ukřivděnému | ukřivděné | ukřivděnému | |
| accusative | ukřivděného | ukřivděný | ukřivděnou | ukřivděné |
| locative | ukřivděném | ukřivděné | ukřivděném | |
| instrumental | ukřivděným | ukřivděnou | ukřivděným | |
| plural | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | ukřivdění | ukřivděné | ukřivděná | |
| genitive | ukřivděných | |||
| dative | ukřivděným | |||
| accusative | ukřivděné | ukřivděná | ||
| locative | ukřivděných | |||
| instrumental | ukřivděnými | |||
Further reading
- “ukřivděný”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “ukřivděný”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “ukřivděný”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025