umíráček
Czech
Etymology
From umírat.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈumiːraːt͡ʃɛk]
- Hyphenation: umí‧rá‧ček
Noun
umíráček m inan
Declension
Declension of umíráček (velar masculine inanimate reducible)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | umíráček | umíráčky |
| genitive | umíráčku | umíráčků |
| dative | umíráčku | umíráčkům |
| accusative | umíráček | umíráčky |
| vocative | umíráčku | umíráčky |
| locative | umíráčku | umíráčcích, umíráčkách |
| instrumental | umíráčkem | umíráčky |
Further reading
- “umíráček”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “umíráček”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989