uspokojený

Czech

Etymology

From uspokojit +‎ -ený.

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈuspokojɛniː]
  • Hyphenation: uspo‧ko‧je‧ný

Adjective

uspokojený (comparative uspokojenější, superlative nejuspokojenější, adverb uspokojeně)

  1. satisfied

Declension

Declension of uspokojený (hard)
singular
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative uspokojený uspokojená uspokojené
genitive uspokojeného uspokojené uspokojeného
dative uspokojenému uspokojené uspokojenému
accusative uspokojeného uspokojený uspokojenou uspokojené
locative uspokojeném uspokojené uspokojeném
instrumental uspokojeným uspokojenou uspokojeným
plural
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative uspokojení uspokojené uspokojená
genitive uspokojených
dative uspokojeným
accusative uspokojené uspokojená
locative uspokojených
instrumental uspokojenými

Further reading

This article is issued from Wiktionary. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.