válečnictví
Czech
Etymology
From válečník (“warrior”) + -ctví.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈvaːlɛt͡ʃɲɪt͡stviː]
- Rhymes: -ɪtstviː
- Hyphenation: vá‧leč‧nic‧tví
Noun
válečnictví n
Declension
Declension of válečnictví (neuter in -í/-ý)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | válečnictví | válečnictví |
| genitive | válečnictví | válečnictví |
| dative | válečnictví | válečnictvím |
| accusative | válečnictví | válečnictví |
| vocative | válečnictví | válečnictví |
| locative | válečnictví | válečnictvích |
| instrumental | válečnictvím | válečnictvími |
Related terms
See also
Further reading
- “válečnictví”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “válečnictví”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “válečnictví”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025