výčep
Czech
Etymology
Deverbal from vyčepovat, probably a calque of German Ausschank.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈviːt͡ʃɛp]
- Hyphenation: vý‧čep
Noun
výčep m inan (diminutive výčepek)
Declension
Declension of výčep (hard masculine inanimate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | výčep | výčepy |
| genitive | výčepu | výčepů |
| dative | výčepu | výčepům |
| accusative | výčep | výčepy |
| vocative | výčepe | výčepy |
| locative | výčepu | výčepech |
| instrumental | výčepem | výčepy |
Derived terms
- výčepní
- výčepník
Further reading
- “výčep”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “výčep”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “výčep”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025