výsun
See also: vysuň
Czech
Etymology
Deverbal from vysunout.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈviːsun]
Noun
výsun m inan
Declension
Declension of výsun (hard masculine inanimate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | výsun | výsuny |
| genitive | výsunu | výsunů |
| dative | výsunu | výsunům |
| accusative | výsun | výsuny |
| vocative | výsune | výsuny |
| locative | výsunu | výsunech |
| instrumental | výsunem | výsuny |
Related terms
Further reading
- “výsun”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “výsun”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “výsun”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025