věnčitý
Czech
Etymology
Pronunciation
- IPA(key): [ˈvjɛnt͡ʃɪtiː]
Adjective
věnčitý
Declension
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | věnčitý | věnčitá | věnčité | |
| genitive | věnčitého | věnčité | věnčitého | |
| dative | věnčitému | věnčité | věnčitému | |
| accusative | věnčitého | věnčitý | věnčitou | věnčité |
| locative | věnčitém | věnčité | věnčitém | |
| instrumental | věnčitým | věnčitou | věnčitým | |
| plural | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | věnčití | věnčité | věnčitá | |
| genitive | věnčitých | |||
| dative | věnčitým | |||
| accusative | věnčité | věnčitá | ||
| locative | věnčitých | |||
| instrumental | věnčitými | |||
Further reading
- “věnčitý”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “věnčitý”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “věnčitý”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025