vřěd
Old Czech
Etymology
Inherited from Proto-Slavic *verdъ.
Pronunciation
Noun
vřěd m inan
Declension
Declension of vřěd (hard o-stem)
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | vřěd | vřědy | vřědi, vřědové |
| genitive | vřěda, vřědu | vřědú | vřědóv |
| dative | vřědu | vřědoma | vřědóm |
| accusative | vřěd | vřědy | vřědy |
| vocative | vřěde | vřědy | vřědi, vřědové |
| locative | vřědě, vřědu | vřědú | vřědiech |
| instrumental | vřědem | vřědoma | vřědy |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
Descendants
- Czech: vřed
Further reading
- Jan Gebauer (1903–1916) “vřěd”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění