všemohoucí

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech všemohúcí, from Proto-Slavic *vьśemogy.

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈfʃɛmoɦou̯t͡siː]

Adjective

všemohoucí

  1. almighty, omnipotent
    Synonym: všemocný

Declension

Declension of všemohoucí (soft)
singular
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative všemohoucí všemohoucí všemohoucí
genitive všemohoucího všemohoucí všemohoucího
dative všemohoucímu všemohoucí všemohoucímu
accusative všemohoucího všemohoucí všemohoucí všemohoucí
locative všemohoucím všemohoucí všemohoucím
instrumental všemohoucím všemohoucí všemohoucím
plural
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative všemohoucí všemohoucí všemohoucí
genitive všemohoucích
dative všemohoucím
accusative všemohoucí všemohoucí
locative všemohoucích
instrumental všemohoucími
adjectives
  • všemohoucný
adverbs
  • všemohoucně

See also

Further reading