vůdčí
Czech
Etymology
From vodit + -čí.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈvuːt͡ʃiː]
Adjective
vůdčí
Declension
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | vůdčí | vůdčí | vůdčí | |
| genitive | vůdčího | vůdčí | vůdčího | |
| dative | vůdčímu | vůdčí | vůdčímu | |
| accusative | vůdčího | vůdčí | vůdčí | vůdčí |
| locative | vůdčím | vůdčí | vůdčím | |
| instrumental | vůdčím | vůdčí | vůdčím | |
| plural | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | vůdčí | vůdčí | vůdčí | |
| genitive | vůdčích | |||
| dative | vůdčím | |||
| accusative | vůdčí | vůdčí | ||
| locative | vůdčích | |||
| instrumental | vůdčími | |||
Further reading
- “vůdčí”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “vůdčí”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989