vadnúti

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *vędnǫti.

Pronunciation

IPA^(key): (13^th CE) /ˈʋadnuːci/
IPA^(key): (15^th CE) /ˈvadnau̯ci/

Verb

vadnúti impf

to wither, to wilt, to fade

Conjugation

Conjugation of vadnúti (class II)

infinitive	supine	verbal noun
vadnúti	vadnút	vědenie, vadnutie

	Present			Imperative
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	vadnu	vědnevě (-va)	vědnem (-me/-my)	—	vědněvě (-va)	vědněm (-me/-my)
2nd person	vědneš	vědneta	vědnete	vědni	vědněta	vědněte
3rd person	vědne	vědneta	vadnú	vědni	vědněta	vědněte

	Sigmatic aorist			Asigmatic aorist
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	vědech, vadnuch	vědechově, vadnuchově (-va)	vědechom, vadnuchom (-me/-my)	vad	vadově (-va)	vadom (-me/-my)
2nd person	věde, vadnu	vědesta, vadnusta (-šta)	vědeste, vadnuste (-šte)	věde	vědeta	vědete
3rd person	věde, vadnu	vědesta, vadnusta (-šta)	vědechu, vadnuchu	věde	vědeta	vadu (-ú)
	Imperfect
	Singular	Dual	Plural
1st person	vědniech	vědniechově (-va)	vědniechom (-me/-my)
2nd person	vědnieše	vědniešta (-sta)	vědniešte (-ste)
3rd person	vědnieše	vědniešta (-sta)	vědniechu

	L-participle			Passive participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	vadl, vadnul	vadla, vadnula	vědli, vadnuli	—	—	—
Feminine	vadla, vadnula	vědle, vadnule	vadly, vadnuly	—	—	—
Neuter	vadlo, vadnulo	vědle, vadnule	vadla, vadnula	—	—	—

	Nt-participle			S-participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	vadna	vadnúce		vad, vadnuv	vědše, vadnuvše
Feminine	vadnúci			vědši, vadnuvši
Neuter	vadna, vadnúci			vad, vadnuv, vědši, vadnuvši

Note: This table shows the most common forms of vadnúti around the 13th/14th century. See also Appendix:Old Czech verbs and Appendix:Old Czech pronunciation.

Derived terms

chvadnúti
obvadnúti
povadnúti
vadnost
vyvadnúti
vzvadnúti
zvadnúti

Descendants

Czech: vadnout