vandalský
Czech
Etymology
From Vandal + -ský and vandal + -ský.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈvandalskiː]
- Rhymes: -alskiː
Adjective
vandalský
- (relational) Vandal (member of an ancient east Germanic tribe)
- (relational) vandal (person who needlessly destroys, defaces, or damages other people's property)
Declension
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | vandalský | vandalská | vandalské | |
| genitive | vandalského | vandalské | vandalského | |
| dative | vandalskému | vandalské | vandalskému | |
| accusative | vandalského | vandalský | vandalskou | vandalské |
| locative | vandalském | vandalské | vandalském | |
| instrumental | vandalským | vandalskou | vandalským | |
| plural | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | vandalští | vandalské | vandalská | |
| genitive | vandalských | |||
| dative | vandalským | |||
| accusative | vandalské | vandalská | ||
| locative | vandalských | |||
| instrumental | vandalskými | |||
Further reading
- “vandalský”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “vandalský”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989