vděčný
Czech
Etymology
Inherited from Old Czech vděčný. By surface analysis, vděk + -ný.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈvɟɛt͡ʃniː]
- Hyphenation: vděč‧ný
Adjective
vděčný (comparative vděčnější, superlative nejvděčnější)
Declension
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | vděčný | vděčná | vděčné | |
| genitive | vděčného | vděčné | vděčného | |
| dative | vděčnému | vděčné | vděčnému | |
| accusative | vděčného | vděčný | vděčnou | vděčné |
| locative | vděčném | vděčné | vděčném | |
| instrumental | vděčným | vděčnou | vděčným | |
| short | vděčen | vděčna | vděčno | |
| plural | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | vděční | vděčné | vděčná | |
| genitive | vděčných | |||
| dative | vděčným | |||
| accusative | vděčné | vděčná | ||
| locative | vděčných | |||
| instrumental | vděčnými | |||
| short | vděčni | vděčny | vděčna | |
Derived terms
Further reading
- “vděčný”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “vděčný”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “vděčný”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025
Old Czech
Etymology
Pronunciation
Adjective
vděčný (short form vděčen, comparative vděčnější, superlative najvděčnější)
Declension
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | ||
| nominative | vděčný | vděčná | vděčné | |
| genitive | vděčného | vděčné | vděčného | |
| dative | vděčnému | vděčniej, vděčnéj | vděčnému | |
| accusative | vděčného, vděčný | vděčnú | vděčné | |
| locative | vděčniem, vděčném | vděčniej, vděčnéj | vděčniem, vděčném | |
| instrumental | vděčným | vděčnú | vděčným | |
| dual | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| nominative | vděčná | vděčniej, vděčnéj | ||
| genitive | vděčnú | |||
| dative | vděčnýma | |||
| accusative | vděčná | vděčniej, vděčnéj | ||
| locative | vděčnú | |||
| instrumental | vděčnýma | |||
| plural | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| nominative | vděční | vděčné | vděčná | |
| genitive | vděčných | |||
| dative | vděčným | |||
| accusative | vděčné | vděčná | ||
| locative | vděčných | |||
| instrumental | vděčnými | |||
Descendants
- Czech: vděčný
Further reading
- Jan Gebauer (1903–1916) “vděčný”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění