venundatus
Latin
Etymology
Perfect passive participle of vēnundō.
Participle
vēnundatus (feminine vēnundata, neuter vēnundatum); first/second-declension participle
Declension
First/second-declension adjective.
| singular | plural | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | masculine | feminine | neuter | ||
| nominative | vēnundatus | vēnundata | vēnundatum | vēnundatī | vēnundatae | vēnundata | |
| genitive | vēnundatī | vēnundatae | vēnundatī | vēnundatōrum | vēnundatārum | vēnundatōrum | |
| dative | vēnundatō | vēnundatae | vēnundatō | vēnundatīs | |||
| accusative | vēnundatum | vēnundatam | vēnundatum | vēnundatōs | vēnundatās | vēnundata | |
| ablative | vēnundatō | vēnundatā | vēnundatō | vēnundatīs | |||
| vocative | vēnundate | vēnundata | vēnundatum | vēnundatī | vēnundatae | vēnundata | |