villaticus

Latin

Etymology

From vīlla +‎ -āticus.

Pronunciation

Adjective

vīllāticus (feminine vīllātica, neuter vīllāticum); first/second-declension adjective

  1. related to a vīlla

Declension

First/second-declension adjective.

singular plural
masculine feminine neuter masculine feminine neuter
nominative vīllāticus vīllātica vīllāticum vīllāticī vīllāticae vīllātica
genitive vīllāticī vīllāticae vīllāticī vīllāticōrum vīllāticārum vīllāticōrum
dative vīllāticō vīllāticae vīllāticō vīllāticīs
accusative vīllāticum vīllāticam vīllāticum vīllāticōs vīllāticās vīllātica
ablative vīllāticō vīllāticā vīllāticō vīllāticīs
vocative vīllātice vīllātica vīllāticum vīllāticī vīllāticae vīllātica

Descendants

  • Catalan: vilatge
  • Franco-Provençal: velâjo
  • Occitan: vilatge
  • Old French: village
  • Italian: villatico

References