vindikál

Hungarian

Etymology

From Latin vindicare.[1] With the verb-forming suffix -ál.

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈvindikaːl]
  • Hyphenation: vin‧di‧kál
  • Rhymes: -aːl

Verb

vindikál

  1. (transitive, formal) to claim, arrogate, vindicate
    Synonyms: igényel, követel
    • 1876, Mór Jókai, Az élet komédiásai[1], part 2, chapter 1:
      A Dagon bálvány követelése még tovább ment. Magának vindikálta az egyházak fölötti patronatus jogát, s mi egy ballotázása után a mezítlábas képviselőknek megszűntünk az egyház pártfogói lenni, templomunk nem a mi templomunk volt többé.

Conjugation

Conjugation of vindikál
Click for archaic forms 1st person sg 2nd person sg
informal
3rd person sg,
2nd p. sg formal
1st person pl 2nd person pl
informal
3rd person pl,
2nd p. pl formal
indica­tive indica­tive pre­sent indef. vindikálok vindikálsz vindikál vindikálunk vindikáltok vindikálnak
def. vindikálom vindikálod vindikálja vindikáljuk vindikáljátok vindikálják
2nd obj vindikállak
past indef. vindikáltam vindikáltál vindikált vindikáltunk vindikáltatok vindikáltak
def. vindikáltam vindikáltad vindikálta vindikáltuk vindikáltátok vindikálták
2nd obj vindikáltalak
future
Future is expressed with a present-tense verb with a completion-marking prefix and/or a time adverb, or—more explicitly—with the infinitive plus the conjugated auxiliary verb fog, e.g. vindikálni fog.
archaic
preterite
indef. vindikálék vindikálál vindikála vindikálánk vindikálátok vindikálának
def. vindikálám vindikálád vindikálá vindikálánk vindikálátok vindikálák
2nd obj vindikálálak
archaic past Two additional past tenses: the present and the (current) past forms followed by vala (volt), e.g. vindikál vala, vindikált vala/volt.
archaic future indef. vindikálandok vindikálandasz vindikáland vindikálandunk vindikálandotok vindikálandanak
def. vindikálandom vindikálandod vindikálandja vindikálandjuk vindikálandjátok vindikálandják
2nd obj vindikálandalak
condi­tional pre­sent indef. vindikálnék vindikálnál vindikálna vindikálnánk vindikálnátok vindikálnának
def. vindikálnám vindikálnád vindikálná vindikálnánk
(or vindikálnók)
vindikálnátok vindikálnák
2nd obj vindikálnálak
past Indicative past forms followed by volna, e.g. vindikált volna
sub­junc­tive sub­junc­tive pre­sent indef. vindikáljak vindikálj or
vindikáljál
vindikáljon vindikáljunk vindikáljatok vindikáljanak
def. vindikáljam vindikáld or
vindikáljad
vindikálja vindikáljuk vindikáljátok vindikálják
2nd obj vindikáljalak
(archaic) past Indicative past forms followed by légyen, e.g. vindikált légyen
infinitive vindikálni vindikálnom vindikálnod vindikálnia vindikálnunk vindikálnotok vindikálniuk
other
forms
verbal noun present part. past part. future part. adverbial participle causative
vindikálás vindikáló vindikált vindikálandó vindikálva (vindikálván)
The archaic passive conjugation had the same -(t)at/-(t)et suffix as the causative, followed by -ik in the 3rd-person singular
(and the concomitant changes in conditional and subjunctive mostly in the 1st- and 3rd-person singular like with other traditional -ik verbs).
Potential conjugation of vindikál
Click for archaic forms 1st person sg 2nd person sg
informal
3rd person sg,
2nd p. sg formal
1st person pl 2nd person pl
informal
3rd person pl,
2nd p. pl formal
indica­tive indica­tive pre­sent indef. vindikálhatok vindikálhatsz vindikálhat vindikálhatunk vindikálhattok vindikálhatnak
def. vindikálhatom vindikálhatod vindikálhatja vindikálhatjuk vindikálhatjátok vindikálhatják
2nd obj vindikálhatlak
past indef. vindikálhattam vindikálhattál vindikálhatott vindikálhattunk vindikálhattatok vindikálhattak
def. vindikálhattam vindikálhattad vindikálhatta vindikálhattuk vindikálhattátok vindikálhatták
2nd obj vindikálhattalak
archaic
preterite
indef. vindikálhaték vindikálhatál vindikálhata vindikálhatánk vindikálhatátok vindikálhatának
def. vindikálhatám vindikálhatád vindikálhatá vindikálhatánk vindikálhatátok vindikálhaták
2nd obj vindikálhatálak
archaic past Two additional past tenses: the present and the (current) past forms followed by vala (volt), e.g. vindikálhat vala, vindikálhatott vala/volt.
archaic future indef. vindikálhatandok
or vindikálandhatok
vindikálhatandasz
or vindikálandhatsz
vindikálhatand
or vindikálandhat
vindikálhatandunk
or vindikálandhatunk
vindikálhatandotok
or vindikálandhattok
vindikálhatandanak
or vindikálandhatnak
def. vindikálhatandom
or vindikálandhatom
vindikálhatandod
or vindikálandhatod
vindikálhatandja
or vindikálandhatja
vindikálhatandjuk
or vindikálandhatjuk
vindikálhatandjátok
or vindikálandhatjátok
vindikálhatandják
or vindikálandhatják
2nd obj vindikálhatandalak
or vindikálandhatlak
condi­tional pre­sent indef. vindikálhatnék vindikálhatnál vindikálhatna vindikálhatnánk vindikálhatnátok vindikálhatnának
def. vindikálhatnám vindikálhatnád vindikálhatná vindikálhatnánk
(or vindikálhatnók)
vindikálhatnátok vindikálhatnák
2nd obj vindikálhatnálak
past Indicative past forms followed by volna, e.g. vindikálhatott volna
sub­junc­tive sub­junc­tive pre­sent indef. vindikálhassak vindikálhass or
vindikálhassál
vindikálhasson vindikálhassunk vindikálhassatok vindikálhassanak
def. vindikálhassam vindikálhasd or
vindikálhassad
vindikálhassa vindikálhassuk vindikálhassátok vindikálhassák
2nd obj vindikálhassalak
(archaic) past Indicative past forms followed by légyen, e.g. vindikálhatott légyen
infinitive (vindikálhatni) (vindikálhatnom) (vindikálhatnod) (vindikálhatnia) (vindikálhatnunk) (vindikálhatnotok) (vindikálhatniuk)
other
forms
positive adjective negative adjective adverbial participle
vindikálható vindikálhatatlan (vindikálhatva / vindikálhatván)

References

  1. ^ Tótfalusi, István. Idegenszó-tár: Idegen szavak értelmező és etimológiai szótára (’A Storehouse of Foreign Words: an explanatory and etymological dictionary of foreign words’). Budapest: Tinta Könyvkiadó, 2005. →ISBN

Further reading

  • vindikál in Géza Bárczi, László Országh, et al., editors, A magyar nyelv értelmező szótára [The Explanatory Dictionary of the Hungarian Language] (ÉrtSz.), Budapest: Akadémiai Kiadó, 1959–1962. Fifth ed., 1992: →ISBN.