vinovánek

Old Czech

Etymology

Coined by Klaret. First attested in the 14th century. Compare Russian винительный падеж (vinitelʹnyj padež).

Pronunciation

  • IPA(key): (13th CE) /ˈʋinoʋaːnɛk/
  • IPA(key): (15th CE) /ˈvinovaːnɛk/

Noun

vinovánek m inan

  1. (grammar) accusative case
    • from KlarVok 42-3 De grammatica:
      volánek vocativus, dánek dativus, vinovánek accusativus

Declension

Declension of vinovánek (hard o-stem reducible)
singular dual plural
nominative vinovánek vinovánky vinovánci, vinovánkové
genitive vinovánka, vinovánku vinovánkú vinovánkóv
dative vinovánku vinovánkoma vinovánkóm
accusative vinovánek vinovánky vinovánky
vocative vinovánče vinovánky vinovánci, vinovánkové
locative vinováncě, vinovánku vinovánkú vinovánciech
instrumental vinovánkem vinovánkoma vinovánky
This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

See also

Further reading

This article is issued from Wiktionary. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.