vroucí
Czech
Etymology
Inherited from Old Czech vrúcí, from Proto-Slavic *vьrǫťь.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈvrou̯t͡siː]
Adjective
vroucí
Declension
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | vroucí | vroucí | vroucí | |
| genitive | vroucího | vroucí | vroucího | |
| dative | vroucímu | vroucí | vroucímu | |
| accusative | vroucího | vroucí | vroucí | vroucí |
| locative | vroucím | vroucí | vroucím | |
| instrumental | vroucím | vroucí | vroucím | |
| plural | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | vroucí | vroucí | vroucí | |
| genitive | vroucích | |||
| dative | vroucím | |||
| accusative | vroucí | vroucí | ||
| locative | vroucích | |||
| instrumental | vroucími | |||
Related terms
- vroucně
- vroucnost
- vroucný
Further reading
- “vroucí”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “vroucí”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “vroucí”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025