vyjádřitelný
Czech
Etymology
Pronunciation
- IPA(key): [ˈvɪjaːdr̝ɪtɛlniː]
Adjective
vyjádřitelný
- expressible
- Antonym: nevyjádřitelný
Declension
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | vyjádřitelný | vyjádřitelná | vyjádřitelné | |
| genitive | vyjádřitelného | vyjádřitelné | vyjádřitelného | |
| dative | vyjádřitelnému | vyjádřitelné | vyjádřitelnému | |
| accusative | vyjádřitelného | vyjádřitelný | vyjádřitelnou | vyjádřitelné |
| locative | vyjádřitelném | vyjádřitelné | vyjádřitelném | |
| instrumental | vyjádřitelným | vyjádřitelnou | vyjádřitelným | |
| plural | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | vyjádřitelní | vyjádřitelné | vyjádřitelná | |
| genitive | vyjádřitelných | |||
| dative | vyjádřitelným | |||
| accusative | vyjádřitelné | vyjádřitelná | ||
| locative | vyjádřitelných | |||
| instrumental | vyjádřitelnými | |||
Related terms
- vyjádřený
- vyjádřit
See also
- vyslovitelný
Further reading
- “vyjádřitelný”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “vyjádřitelný”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989