vykupitel
Czech
Etymology
From vykoupit (“to redeem”) + -tel.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈvɪkupɪtɛl]
- Rhymes: -ɪtɛl
- Hyphenation: vy‧ku‧pi‧tel
Noun
vykupitel m anim (female equivalent vykupitelka, relational adjective vykupitelský)
- (biblical, Christianity, theology) the Redeemer (Jesus Christ)
- (literary) redeemer
Declension
Declension of vykupitel (soft masculine animate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | vykupitel | vykupitelé |
| genitive | vykupitele | vykupitelů |
| dative | vykupitelovi, vykupiteli | vykupitelům |
| accusative | vykupitele | vykupitele |
| vocative | vykupiteli | vykupitelé |
| locative | vykupitelovi, vykupiteli | vykupitelích |
| instrumental | vykupitelem | vykupiteli |
Related terms
Further reading
- “vykupitel”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “vykupitel”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “vykupitel”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025