vyučování
Czech
Etymology
From vyučovat + -ání.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈvɪjut͡ʃovaːɲiː]
Audio: (file)
Noun
vyučování n
- verbal noun of vyučovat
- teaching, education
- Synonym: výuka
- mít vyučování ― to have a lesson
- class, classes
Declension
Declension of vyučování (neuter in -í/-ý)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | vyučování | vyučování |
| genitive | vyučování | vyučování |
| dative | vyučování | vyučováním |
| accusative | vyučování | vyučování |
| vocative | vyučování | vyučování |
| locative | vyučování | vyučováních |
| instrumental | vyučováním | vyučováními |
Further reading
- “vyučování”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “vyučování”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “vyučování”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025