vyvlastnit

Czech

Etymology

From vy- +‎ vlastnit.

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈvɪvlastɲɪt]

Verb

vyvlastnit pf

  1. to expropriate (to take property for public use)

Conjugation

Conjugation of vyvlastnit
infinitive vyvlastnit, vyvlastniti active adjective vyvlastnivší


verbal noun vyvlastnění passive adjective vyvlastněný
present forms indicative imperative
singular plural singular plural
1st person vyvlastním vyvlastníme — vyvlastněme
2nd person vyvlastníš vyvlastníte vyvlastni vyvlastněte
3rd person vyvlastní vyvlastní — —

The verb vyvlastnit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

participles past participles passive participles
singular plural singular plural
masculine animate vyvlastnil vyvlastnili vyvlastněn vyvlastněni
masculine inanimate vyvlastnily vyvlastněny
feminine vyvlastnila vyvlastněna
neuter vyvlastnilo vyvlastnila vyvlastněno vyvlastněna
transgressives present past
masculine singular — vyvlastniv
feminine + neuter singular — vyvlastnivši
plural — vyvlastnivše

See also

Further reading

This article is issued from Wiktionary. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.