vyvrácení
Czech
Pronunciation
- IPA(key): [ˈvɪvraːt͡sɛɲiː]
Etymology 1
Noun
vyvrácení n
- verbal noun of vyvrátit
- refutation, disproof
Declension
Declension of vyvrácení (neuter in -í/-ý)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | vyvrácení | vyvrácení |
| genitive | vyvrácení | vyvrácení |
| dative | vyvrácení | vyvrácením |
| accusative | vyvrácení | vyvrácení |
| vocative | vyvrácení | vyvrácení |
| locative | vyvrácení | vyvráceních |
| instrumental | vyvrácením | vyvráceními |
Etymology 2
See the etymology of the corresponding lemma form.
Adjective
vyvrácení
- animate masculine nominative/vocative plural of vyvrácený
Further reading
- “vyvrácení”, in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu (in Czech)
- “vyvrácení”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “vyvrácení”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025