vznětlivý
Czech
Etymology
From vznět (“ignition”) + -livý.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈvzɲɛtlɪviː]
- Hyphenation: vznět‧li‧vý
Adjective
vznětlivý (comparative vznětlivější, superlative nejvznětlivější, adverb vznětlivě)
Declension
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | vznětlivý | vznětlivá | vznětlivé | |
| genitive | vznětlivého | vznětlivé | vznětlivého | |
| dative | vznětlivému | vznětlivé | vznětlivému | |
| accusative | vznětlivého | vznětlivý | vznětlivou | vznětlivé |
| locative | vznětlivém | vznětlivé | vznětlivém | |
| instrumental | vznětlivým | vznětlivou | vznětlivým | |
| plural | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | vznětliví | vznětlivé | vznětlivá | |
| genitive | vznětlivých | |||
| dative | vznětlivým | |||
| accusative | vznětlivé | vznětlivá | ||
| locative | vznětlivých | |||
| instrumental | vznětlivými | |||
Derived terms
- vznětlivost
See also
Further reading
- “vznětlivý”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “vznětlivý”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “vznětlivý”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025