vzpor
Czech
Etymology
Deverbal from vzepřít.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈfspor]
Noun
vzpor m inan
Declension
Declension of vzpor (hard masculine inanimate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | vzpor | vzpory |
| genitive | vzporu | vzporů |
| dative | vzporu | vzporům |
| accusative | vzpor | vzpory |
| vocative | vzpore | vzpory |
| locative | vzporu | vzporech |
| instrumental | vzporem | vzpory |
Related terms
verbs
- vzepřít
- vzpírat
Further reading
- “vzpor”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “vzpor”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “vzpor”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025