zánět
See also: zaněť
Czech
Etymology
Deverbal from zanítit.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈzaːɲɛt]
Noun
zánět m inan
Declension
Declension of zánět (hard masculine inanimate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | zánět | záněty |
| genitive | zánětu | zánětů |
| dative | zánětu | zánětům |
| accusative | zánět | záněty |
| vocative | záněte | záněty |
| locative | zánětu | zánětech |
| instrumental | zánětem | záněty |
Derived terms
Further reading
- “zánět”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “zánět”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “zánět”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025