závit
See also: zavit and zavít
Czech
Etymology
Deverbal from zavíjet.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈzaːvɪt]
Noun
závit m inan
Declension
Declension of závit (hard masculine inanimate)
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | závit | závity |
genitive | závitu | závitů |
dative | závitu | závitům |
accusative | závit | závity |
vocative | závite | závity |
locative | závitě, závitu | závitech |
instrumental | závitem | závity |
Further reading
- “závit”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “závit”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “závit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025