zbroj
Czech
Etymology
Cognate with Polish zbroja. This etymology is incomplete. You can help Wiktionary by elaborating on the origins of this term.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈzbroj]
Noun
zbroj f
Declension
Derived terms
- zbrojíř
- zbrojířský
- zbrojířství
- zbrojířův
Further reading
- “zbroj”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “zbroj”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “zbroj”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025
Old Czech
Pronunciation
Noun
zbroj m inan
Declension
Declension of zbroj (soft o-stem)
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | zbroj | zbrojě | zbroji, zbrojové |
| genitive | zbrojě | zbrojú | zbrojóv |
| dative | zbroju | zbrojoma | zbrojóm |
| accusative | zbroj | zbrojě | zbrojě |
| vocative | zbroju | zbrojě | zbroji, zbrojové |
| locative | zbroji, zbroju | zbrojú | zbrojích |
| instrumental | zbrojem | zbrojoma | zbroji |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
Further reading
- Jan Gebauer (1903–1916) “zbroj”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění
Serbo-Croatian
Alternative forms
Pronunciation
- IPA(key): /zbrôːj/
Noun
zbrȏj m inan (Cyrillic spelling збро̑ј)
Declension
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | zbrȏj | zbròjevi |
| genitive | zbrȍja | zbrojeva |
| dative | zbroju | zbrojevima |
| accusative | zbroj | zbrojeve |
| vocative | zbroju | zbrojevi |
| locative | zbroju | zbrojevima |
| instrumental | zbrojem | zbrojevima |