zmíněný
Czech
Etymology
From zmínit + -ený.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈzmiːɲɛniː]
Adjective
zmíněný
Declension
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | zmíněný | zmíněná | zmíněné | |
| genitive | zmíněného | zmíněné | zmíněného | |
| dative | zmíněnému | zmíněné | zmíněnému | |
| accusative | zmíněného | zmíněný | zmíněnou | zmíněné |
| locative | zmíněném | zmíněné | zmíněném | |
| instrumental | zmíněným | zmíněnou | zmíněným | |
| plural | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | zmínění | zmíněné | zmíněná | |
| genitive | zmíněných | |||
| dative | zmíněným | |||
| accusative | zmíněné | zmíněná | ||
| locative | zmíněných | |||
| instrumental | zmíněnými | |||
Further reading
- “zmíněný”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “zmíněný”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989