znepokojený
Czech
Etymology
From znepokojit + -ený.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈznɛpokojɛniː]
- Hyphenation: zne‧po‧ko‧je‧ný
Adjective
znepokojený (comparative znepokojenější, superlative nejznepokojenější, adverb znepokojeně)
Declension
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | znepokojený | znepokojená | znepokojené | |
| genitive | znepokojeného | znepokojené | znepokojeného | |
| dative | znepokojenému | znepokojené | znepokojenému | |
| accusative | znepokojeného | znepokojený | znepokojenou | znepokojené |
| locative | znepokojeném | znepokojené | znepokojeném | |
| instrumental | znepokojeným | znepokojenou | znepokojeným | |
| plural | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | znepokojení | znepokojené | znepokojená | |
| genitive | znepokojených | |||
| dative | znepokojeným | |||
| accusative | znepokojené | znepokojená | ||
| locative | znepokojených | |||
| instrumental | znepokojenými | |||
Further reading
- “znepokojený”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “znepokojený”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “znepokojený”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025