úřednický
Czech
Etymology
From úředník (“civil servant”) + -ický.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈuːr̝ɛdɲɪt͡skiː]
- Hyphenation: úřed‧nic‧ký
Adjective
úřednický (adverb úřednicky)
- (relational) of or related to civil servants or clerks, clerical
- úřednická zkouška ― civil service examination
- úřednická vláda ― caretaker government
Declension
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | úřednický | úřednická | úřednické | |
| genitive | úřednického | úřednické | úřednického | |
| dative | úřednickému | úřednické | úřednickému | |
| accusative | úřednického | úřednický | úřednickou | úřednické |
| locative | úřednickém | úřednické | úřednickém | |
| instrumental | úřednickým | úřednickou | úřednickým | |
| plural | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | úředničtí | úřednické | úřednická | |
| genitive | úřednických | |||
| dative | úřednickým | |||
| accusative | úřednické | úřednická | ||
| locative | úřednických | |||
| instrumental | úřednickými | |||
Further reading
- “úřednický”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “úřednický”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “úřednický”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025