čáka
Czech
Alternative forms
- čáko (rare)
Pronunciation
- IPA(key): [ˈt͡ʃaːka]
- Hyphenation: čá‧ka
- Rhymes: -aːka
Etymology 1
Borrowed from Hungarian csákó.
Noun
čáka f
Etymology 2
Derived from Old Czech čakati. First attested in the 14th century.
Noun
čáka f
- (obsolete) hope
Declension
Declension of čáka (hard feminine)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | čáka | čáky |
| genitive | čáky | čák |
| dative | čáce | čákám |
| accusative | čáku | čáky |
| vocative | čáko | čáky |
| locative | čáce | čákách |
| instrumental | čákou | čákami |
Further reading
- “čáka”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “čáka”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “čáka”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025