čísti

See also: cisti, cisti-, -cisti, and чисти

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *čistì.

Pronunciation

IPA^(key): (13^th CE) /ˈt͡ʃiːsci/
IPA^(key): (15^th CE) /ˈt͡ʃiːsci/

Verb

čísti impf

to read
to count
to attribute (something to someone)

Conjugation

Conjugation of čísti (class I)

infinitive	supine	verbal noun
čísti	čist	čtenie

	Present			Imperative
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	čtu	čtevě (-va)	čtem (-me/-my)	—	čtěvě (-va)	čtěm (-me/-my)
2nd person	čteš	čteta	čtete	čti	čtěta	čtěte
3rd person	čte	čteta	čtú	čti	čtěta	čtěte

	Sigmatic aorist			Asigmatic aorist
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	čtech	čtechově (-va)	čtechom (-me/-my)	čet	čtově (-va)	čtom (-me/-my)
2nd person	čte	čtesta (-šta)	čteste (-šte)	čte	čteta	čtete
3rd person	čte	čtesta (-šta)	čtechu	čte	čteta	čtu (-ú)
	Imperfect
	Singular	Dual	Plural
1st person	čtiech	čtiechově (-va)	čtiechom (-me/-my)
2nd person	čtieše	čtiešta (-sta)	čtiešte (-ste)
3rd person	čtieše	čtiešta (-sta)	čtiechu

	L-participle			Passive participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	četl, čtl	četla, čtla	četli, čtli	čten	čtena	čteni
Feminine	četla, čtla	četle, čtle	četly, čtly	čtena	čteně	čteny
Neuter	četlo, čtlo	četle, čtle	četla, čtla	čteno	čteně	čtena

	Nt-participle			S-participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	čta	čtúce		čet	četše
Feminine	čtúci			četši
Neuter	čta, čtúci			čet, četši

Note: This table shows the most common forms of čísti around the 13th/14th century. See also Appendix:Old Czech verbs and Appendix:Old Czech pronunciation.

Derived terms

dočísti
načísti
otčísti
přičísti
přěčísti
rozčísti
sčísti
učísti
vyčísti
včísti
čtenář
čítati

Descendants

Czech: číst